Čarodějnický rej očima žáků Základní školy v Dašicích

    Opět po roce jsem se 30. dubna sešli na fotbalovém hřišti při pálení čarodějnic.

         Program začal již v 17:00, kdy si malé čarodějnice a čarodějové losovali papírky s puntíky, které byly potřeba při soutěži. Počasí se vydařilo, a tak v 18:30 vyšel z hřiště směrem do Jižní ulice průvod. Vedl ho kat, který nesl čarodějnici, následován bubeníkem, knězem a soudcem a samozřejmě početným zástupem čarodějnic a přihlížejících diváků. Průvod pokračoval okolo parku, během cesty se uskutečnily tři krátké přestávky, při nichž se hrály soutěže pod vedením paní Morávkové, která celou akci výborně připravila. Po zakončení průvodu byli vyhlášeni nejkrásnější čarodějové a čarodějnice. Poté následovalo taneční představení, všechny tanečnice sklidily obrovský potlesk. Pak už přišlo na řadu samotné upálení, které bedlivě sledovali dobrovolní hasiči, kterým patří velký dík za ochotu a pomoc při zajištění nejen bohatého ohňostroje, ale i celé akce. Žízniví účastníci i všichni diváci se také mohli na hřišti dostatečně občerstvit a posilnit. Během celé akce zde vládla velmi dobrá nálada, a proto věřím, že se zde zase za rok všichni rádi sejdeme.

                                                                                                       Jan Jiřík, 9. třída

Večer před Valpružinou nocí roku dvoutisícího desátého sešli se ctihodné měšťanky a měšťané dašičtí, stejně jako ostatní z okolních vesnic k nim přináležejícím, aby společně spravedlnost vykonali po právu.

Kat, mistr ostrého meče, je starodávné řemeslo v současné době však málo vytížené. Pouze jednou za rok zvou mě na Filipojakubskou noc, abych vykonal popravu upálením odsouzené čarodějnice. Než k samotnému trestu upálení došlo, užíval si lid městský kratochvíle v podobě her, ukázek tanců spoře oděných děv s ohni a hadem a létajících světel k obloze. Za mých mladých let se usvědčená čarodějnice vezla po náměstí, lidé si po ní mohli hodit kamínkem i kamenem a ještě před upálením lid často požadoval ještě dalších trestů. To byly časy! Dnes čarodějnici na hranici ani nepřivazují, pouze ji hlídají hasiči. Ale i tak jsem rád, že mohu jednou v roce, kdy mají nadpřirozené síly největší moc, oprášit své katovské oblečení, popravčí nástroje a vyjít s čarodějnicí k ohni. Příští rok se na vás zase těším. Váš kat Kája Čepek, 9. třída

Já, kněz dašický, jsem každoročně zván na Filipojakubskou noc, abych odsoudil čarodějnici, která celý rok škodila našemu malému městu. Než k upálení zlé čarodějnice došlo, soudce a já zabavili jsme jí veškerý majetek, který byl převeden na církev. Mezitím měli malí čarodějové a čarodějnice spousty her a vyhlašování čarodějnice ze všech nejkrásnější. Pak soudce, bubeník, kat a já prošli jsme s čarodějnicí městem, aby občané městečka Dašic viděli, kdo na ně celý rok zlo sesílal. U hranice přednesl soudce rozsudek, za který měla být čarodějnice upálena. Pak byla zapálena hranice a čarodějnici pohltily plameny pekelné. Martin Kučera, 9. třída

Já bubeník dašický jsem dříve bubnoval na nejrůznějších popravách. Však v nynějším věku nezbývá mi nic jiného než Filipojakubská noc 30. dubna. V minulých dobách bubnoval jsem každého týdne, kdežto nyní jednou za rok. Léta páně roku 2010 bylť jsem povolán vésti bubnem trestný průvod k odsouzení čarodějnice. Sešlo se celé město. Kat vedl průvod větší částí osady. Čarodějnice v poutech byla lidem kamenována a zatracována z plných hrdel. Můj buben temně odpočítával poslední její minuty. Na popravišti soudce odříkal rozsudek. Byla vina všemi částmi obžaloby. Za temného dunění bubnu byla čarodějnice upálena. Během půl hodiny propadla peklu. Buben jsem uklidil a už se těším, až jej za rok zase vytáhnu. Váš bubeník Jan Jaroš, 9. třída

I já jsem se letos zúčastnila pálení čarodějnic. Hned u vchodu jsem za masku dostala svítící náramek a pitíčko. Za branou na hřišti jsem odevzdala čarodějné zaříkávadlo, které jsem si připravovala doma. I za něj jsem dostala odměnu a ze zakrytého košíku jsem si mohla vytáhnout havěť z umělé hmoty. Na hřišti právě začínaly zábavné soutěže, jako byla záhadná kabela, opičí dráha nebo tkaní pavučiny. Po jejich skončení jsme se všichni vydali na pochod. Během průvodu jsme znovu soutěžili. Bubeník bubnoval do kroku a kat nesl odsouzenou čarodějnici. Po návratu na hřiště následovalo vyhlášení nejkrásnější čarodějnice, vyhodnocovala se i nejlepší zaříkávadla a zase byly odměny. Pak nastoupil soudce a hranice vzplála. Když se všichni nabažili ohně a dost se už setmělo, nastoupily tanečnice s ohněm. Na závěr celého večera byl odpálen ohňostroj. Úplnou třešinkou na dortu bylo fotografování s hadem. Celá oslava se mi moc líbila, jen mě trošku mrzelo, že nejkrásnější čarodějnice nebyla volena alespoň ve dvou kategoriích, určitě bych za naši rodinu obhájila medaili i v juniorské kategorii.

                                             Malá čarodějka Dominika Skalová, 6. třída

 Fotografie převzaty od SDH Dašice