Ochrana člověka za mimořádných událostí

Program OČMU se koná pro žáky ZŠ Dašice každý rok. Před osmou ráno zazněl poplach a všichni žáci a učitelé se museli evakuovat. Vítek šel dopředu, bez váhání rozbil hokejkou krabičku, kde se nacházel klíček k únikovému východu. Z čista jasna se sjela hasičská auta a hasiči zachraňovali ze druhého patra vystrašenou paní učitelku. Všichni napjatě sledovali slez ze žebříku a paní učitelka byla zachráněná. Během dopoledne byli žáci poučeni, jak se mají chovat za mimořádných událostí. Na prvním stanovišti je čekali zástupci Dobrovolného sboru hasičů Dašice. Připomněli jsme si druhy hasicích přístrojů a jejich použití, signály pro vyhlášení poplachu. Všichni jsme se polekali, když pan hasič nečekaně použil hasicí přístroj. Dále následovalo stanoviště Sboru dobrovolných hasičů Dašice a HZS Pardubického kraje. Informovali nás o použití ochranných masek a mohli jsme si vyzkoušet výstroj, kterou si vyzkoušeli i někteří učitelé. Dva žáci 8.A  se  rozhodli ukončit toto stanoviště romantickým polibkem v ochranných maskách. U třetího stanoviště HZS Pardubického kraje jsme vybírali, co by mělo obsahovat evakuační zavazadlo. Naše skupinka v kvízu nevěděla, jak se řekne jinak rádio. Čtvrté stanoviště zajistili dobrovolní z Kostěnic. Zkusili jsme si práci s buzolou. Toto stanoviště nás moc nebavilo, protože nám to nešlo. Stanovištěm číslo pět byla Policie ČR. Zde nás poučili o daktyloskopii a mohli jsme si vyzkoušet simulační brýle, které simulovaly opilost, únavu a stav pod vlivem omamných látek. Tak to jsme se velice dobře bavili. Mnoho žáků si zkoušelo s těmito brýlemi běhat, většinou popadali na zem. Na šestém stanovišti nás čekala MP Pardubice. Zde jsme si povídali, proč neužívat návykové látky a alkoholické nápoje. Jeden žák si vyzkoušel výstroj a policista se s ním začal ,,prát“. Pak jsme pokračovali na ZZS Pardubického kraje, kde jsme si mohli zkusit poskytnout první pomoc, kterou nám naše spolužačka názorně ukázala zachráněním panáčka jménem Pablo. Další náš spolužák si lehl do nosítek a ostatní ho odnesli do sanitky. Posledním stanovištěm byla vězeňská služba. Předvedli nám techniky, výstroje a výzbroje. Na zvolených spolužácích předvedli postup při zatýkání mládeže. Dobrovolné cíle zatýkání se snažily bránit, ale marně. Na konci programu jsme si napsali test, tři nejlepší skupiny vyhrály Toffifee.

Celkové zhodnocení je takové, že nás celý program bavil a užili jsme si ho, ale bylo moc velké teplo. Zazvonil zvonec a programu byl konec.

Häuslerová, Fenclová, Sehnoutková a Šibalová, žákyně VIII.A